Dativ, neboli 3. pád, je pád, který vyjadřuje příjemce děje. Často se používá k označení toho, komu nebo čemu je něco určeno, nebo kdo je beneficientem činnosti.

V tomto článku si projdeme pádové otázky, příklady použití dativu a běžné situace, kdy se dativ objevuje.

Co je to dativ?

Dativ je pád, který se používá, když chceme vyjádřit, komu nebo čemu je něco určeno, kdo z něčeho profituje, nebo kdo je adresátem nějakého děje. Slova v dativu odpovídají na otázky Komu? Čemu? a často se objevují po určitých slovech či předložkách.

Pádové otázky

Dativ odpovídá na následující otázky:

• Komu? (osoba nebo živá bytost, které je něco určeno)
• Čemu? (věc nebo jev, kterému je něco přiděleno)

Příklady použití dativu

1. Dávání a předávání
   • Dám Pavlovi knihu.
     • Kniha je určena Pavlovi, proto je „Pavlovi“ v dativu. Odpověď na otázku: Komu dám knihu?Pavlovi.
2. Prospěch nebo přínos někomu
   • Mamka vaří dětem oběd.
     • Oběd je vařen pro děti, proto „dětem“ je v dativu. Odpověď na otázku: Komu mamka vaří oběd?Dětem.
3. Dávání pokynů nebo rad
   • Radím kamarádovi.
     • Kamarád je příjemcem rady, proto „kamarádovi“ je v dativu. Odpověď na otázku: Komu radím?Kamarádovi.
4. Vyjádření příslušnosti
   • Telefon patří Petře.
     • Telefon je určen Petře, proto „Petře“ je v dativu. Odpověď na otázku: Komu patří telefon? Petře.
5. Pocity nebo stavy
   • Je mi dobře.
     • „Mi“ (krátká forma dativu) označuje, komu je dobře. Odpověď na otázku: Komu je dobře? Mi.

Nejčastější předložky s dativem

Dativ se často vyskytuje v kombinaci s určitými předložkami, které vyjadřují směr, příjemce nebo prospěch. Mezi nejčastější předložky, které vyžadují dativ, patří:

• k (např. jdu k lékaři),
• proti (např. protestuji proti změnám),
• díky (např. díky příteli),
• naproti (např. sedí naproti domu).

Použití dativu v běžných situacích

1. Odesílání zpráv, dávání darů a vyjadřování přání
   • Pošlu bratrovi pohlednici.
     • Bratr je příjemcem pohlednice, proto je v dativu.
2. Popis zdravotních stavů
   • Bolí mě hlava.
     • „Mě“ je ve zkráceném dativu a vyjadřuje, komu se hlava bolí.
3. Ukazování směru
   • Běž k lékaři.
     • Předložka „k“ vyžaduje dativ, proto je „lékaři“ v dativu.
4. Vyjádření nesouhlasu nebo opozice
   • Protestuji proti změnám.
     • „Změnám“ je v dativu, protože označuje objekt nesouhlasu.

Přehled použití dativu

• Příjemce děje: Dávám Pavlovi knihu.
• Prospěch nebo přínos: Připravuji večeři dětem.
• Zdravotní stavy a pocity: Mně je špatně.
• Vyjádření směru: Jdu k příteli.
• Nesouhlas nebo odpor: Bojuji proti systému.

Praktické příklady

1. Dám Elišce květiny.
   • Komu dám květiny? Elišce. (Eliška je v dativu jako příjemce květin.)
2. Pomáhám svým rodičům.
   • Komu pomáhám? Svým rodičům. (Rodiče jsou příjemci pomoci, proto jsou v dativu.)
3. Jdeme k náměstí.
   • K čemu jdeme? K náměstí. (Náměstí je ve 3. pádě kvůli předložce „k“.)

Speciální použití dativu

Dativ má také různé zkrácené formy, které se objevují v běžné mluvě, například mi (místo „mně“) nebo ti (místo „tobě“). Tyto zkrácené formy jsou často slyšet v hovorové češtině a ve formálních textech se používají plné tvary.

Závěr

Dativ je velmi důležitým pádem, protože vyjadřuje příjemce nebo adresáta děje. Pokud si chceme být jisti, že použijeme dativ správně, stačí si položit otázku Komu? Čemu? – a zjistíme, kdo nebo co je příjemcem dané činnosti.

Tento pád se vyskytuje často a je nezbytný pro vyjádření dávání, směřování a pocitů.